Echoes of Bamako (2003)
for String Orchestra - 5-6 mins
Premiered by the Prague Chamber Orchestra, Dvorak Hall, Prague, Czech Republic. 18 March 2009.
MIDI Recording
Programme Note
One of my biggest inspirations is the many styles of diverse music that come from Africa.
This piece was partly inspired by the great Malian band The Super Rail Band.
The work begins with a bit of a strange fanfare-like opening and then switches to music influenced by the hynotic rhythmic style of the Super Rail Band.
It ends with a bit a mix of Malian style melodic figures and Baroque sequences.
Echoes of Bamako received its World Premiere in the Dvorak Hall in Prague, Czech Republic on 18th March 2009 in a performance by the Prague Chamber Orchestra, conducted by Jiri Malat
Dave Flynn pictured with the Prague Chamber Orchestra after the Premiere of Echoes of Bamako
Review from the Premiere!
I stumbled across this review, it's in Czech! Google Translate would give me the impression that the reviewer liked the opening but didn't like the repetitious nature of the rest of it. The audience seemed to like it though. You can't please everyone I guess!
Jak mi kdysi říkal jeden nejmenovaný dirigent: „Hodíš buly a pak už to jede samo“. Tento výrok mě napadl po chvíli poslechu naštěstí celkem krátké skladby Davida Flynna s názvem Echoes of Bamako (Ozvěny Bamaka) pro smyčce. Skladba se ze začátku zdála rytmicky docela nápaditá a svěží. To však záhy vyhaslo kvůli nadužívání metody opakujících se smyček. Z celkem zajímavého výchozího materiálu se postupně
David Flynn vyloupla naprosto tuctová hudba, která by možná fungovala pod nějakým obrazem jako podmalba, ale nikoli koncertně. Po přečtení bohatého životopisu a dlouhého výčtu úspěchů tohoto mladého autora jsem usoudil, že tato přehlídka pro Davida Flynna asi nebude ničím závažným.
František Lukáš
Jak mi kdysi říkal jeden nejmenovaný dirigent: „Hodíš buly a pak už to jede samo“. Tento výrok mě napadl po chvíli poslechu naštěstí celkem krátké skladby Davida Flynna s názvem Echoes of Bamako (Ozvěny Bamaka) pro smyčce. Skladba se ze začátku zdála rytmicky docela nápaditá a svěží. To však záhy vyhaslo kvůli nadužívání metody opakujících se smyček. Z celkem zajímavého výchozího materiálu se postupně
David Flynn vyloupla naprosto tuctová hudba, která by možná fungovala pod nějakým obrazem jako podmalba, ale nikoli koncertně. Po přečtení bohatého životopisu a dlouhého výčtu úspěchů tohoto mladého autora jsem usoudil, že tato přehlídka pro Davida Flynna asi nebude ničím závažným.
František Lukáš
